Studie prokazují bezpečnost domácího porodu pro nízkoriziková těhotenství
Nové směrnice Asociace porodních asistentek z Ontaria (Association of Ontario Midwives) doporučují zvážení plánování domácího porodu pro všechny nízkorizikové ženy v očekávání. Tyto směrnice jsou založeny na přehledu ze čtyř studií zahrnujících 45,000 porodů v Ontariu a Britské Kolumbii, a které poukazují na fakt, že zdravotní výsledky jsou stejné pro všechny nízkorizikové porody ať už proběhnou v prostředí domova asistované porodní asistentkou, a nebo v nemocnici.
„Myslím, že zpráva, kterou můžeme poskytnout je, že pro většinu žen výsledky plánovaného domácího porodu jsou dobré jak pro matky, tak pro jejich děti.“ Říká Eileen Hutton, profesorka na McMaster University a ředitelka programu vzdělávání porodních asistentek tamtéž ( Midwifery Education Program at MacMaster University).
Studie také ukazují, že domácí porody byly provázeny méně lékařskými zákroky, z čehož vyplívá, že doporučení k porodům doma může snížit náklady na zdravotní péči. Míra četnosti císařského řezu byla například redukována až o 30% u asistovaných porodů doma.
„Hodně lidí předpokládá, že je porod velmi riskantní záležitostí a je vždy lepší být v nemocnici.“ Říká Liz Darling, profesorka Lauretian University a registrovaná porodní asistentka.
„Pro ženy, které mají opravdu zdravé a jednoduché normální těhotenství, pobyt v nemocnici není bezpečnější,“ dodává Darling, která byla hlavní předsedající panelu, který přišel s novými směrnicemi.
„Tyto směrnice nám vážně pomáhají vyjasnit lidem, že ne, opravdu není šíleným rozhodnutím, jestliže se lidé rozhodnou porodit doma.“ říká Darling.
„Obvykle lidé, kteří dělají takováto rozhodnutí, jsou velmi dobře informováni a seznámeni s některými výzkumy a nedělají volby, které by vystavovaly jejich děti zbytečnému riziku.“
Před sto lety, jak říká Hutton, v podstatě všechny porody byly domácí. Počátkem roku 1970 se kyvadlo úplně zhouplo a prakticky každý porod se stal nemocničním. Dnes, je okolo dvou procent porodů plánováno jako domácích, říká Hutton.
„V myslích mnoha lidí, bylo velmi silné spojení mezi přesunutím porodů do nemocnic a zlepšením výsledků pro matku a dítě“, ríká Hutton, „Fakticky, zde však není žádný vztah mezi místem porodu a výsledky pro matku a dítě.“
Porodní asistentky v Ontariu, absolvující ze čtyřletých programů, jsou řízeny provincií a mají nemocniční privilegia, takže mohou přijímat a propouštět pacientky v nemocnicích.
Služby porodních asistentek jsou také hrazeny z OHIP (Ontario Health Insurance Program), čímž zde nejsou žádné zatěžující poplatky pro rodiny.
Podle Darling, zde však stále může být stigma spojované s rozhodnutím porodit doma.
„Jsou zde jisté okruhy, kde lidé doopravdy ještě nikdy dříve nečelili rozhodnutí porodit doma a často nemusí být jejich prvotní podpůrná.“ Pokračuje Darling.
„Někdy se lidé doopravdy mohou cítit omezeni ve svém rozhodnutí, protože se jim nedostává podpory od ostatních členů rodiny nebo lidí v okolí.
